Bond se vrací a k ostrým loktům z Casina přidává nové triky odkoukané u kolegy Bournea.

Daniel Craig je pořád stejný drsňák. To jste už asi pochopili z plakátu a z toho, že Quantum of Solace začíná zhruba dvě minuty po posledním záběru Casina. Bond ujíždí z místa činu, s panem Whitem v kufru, a dvojice italských sporťáků s nervózními spolujezdci mu do aston martina dělá jednu díru za druhou. Jak tahle honička dopadne víme předem, a to nás baví. Kvůli nepřehlednému střihu by ale klasický bondovský otvírák mohl zhořknout v ústech. A nejen otvírák.

Quantum je přímým pokračováním předchozího filmu. To je i ve vousaté 007 sérii celkem novinka, takže se s napětím očekávalo, jak se s tím poperou scenáristé, ale především nový režisér. Po ostříleném řemeslníkovi Martinu Campbellovi, který Bonda úspěšně restartoval i v devadesátých letech (Zlaté oko), se producenti rozhodli zpestřit Craigovi život trochou artových podtónů. Marc Forster (Hledání země Nezemě, Lovec draků) je nezávislák, co umí za málo peněz natočit hodně dramatické muziky. To je zajímavá kombinace, kterou může bondovské soukolí za asistence obřího rozpočtu (před 200 milionů dolarů) buď vystřelit ke hvězdám nebo zakopat pod zem.



Upřímně řečeno, výsledek je pro Forstera čestnou remízou, jakkoliv Bonda jako hrdinu nechává po překotném Casinu přešlapovat na místě. Myšleno evolučně, protože jinak si opravdu nelze stěžovat, že by se v "nejkratší bondovce všech dob" (rozdíl oproti druhému místu ovšem činí jen pár minut) nějak odpočívalo. Celá MI6 se dozvídá o existenci mamutí zločinecké organizace jménem Quantum a Bond plní svou novou misi napůl z přesvědčení a napůl ze snahy pomstít se vrahům milované Vesper. Jezdí po světě, zabíjí lidi, potkává padoucha a bondgirl, snaží se vyklouznout z podrazů, které na něj chystá i "spřátelená konkurence", skoro by se dalo říct, že nová bondovka je promyšleným návratem ke klasice. Ve skutečnosti vám však bude připadat, že se staronový Bond, měnící zábavné hlášky za ukázková křupnutí vazem, ocitl v úplně jiném světě.



Jako mávnutím proutku totiž přišel o svou novou identitu a stal se pouhým pěšákem, kterého drží ve sféře diváckého zájmu jen značkové oblečení a snaživý Daniel Craig. Klacků pod nohama ovšem přibývá s každou minutou. Akční scény jsou okopírované ze třetího Bournea, aniž by se za to kdokoliv styděl, nebo se je snažil nějak rozumně zasadit do bondovského kánónu (hláškový ping-pong se prostě nekoná), případně jsou masakrovány nepřehledným střihem. Kaskadérské kousky za miliony dolarů tak letí komínem jen proto, že akční scény točil druhý štáb (Bourneovci) a Forster je pak ve střižně špatně poskládal. Ztracené body sice režisér vrací do banku při práci s postavami, ale bondovky byly vždycky hlavně o sílných akčních scénách, nikoliv o zkoumání vlastních emocí. I Olga Kurylenko je tu jen proto, že vypadá sexy, její dojemná historka o pomstě za smrt rodičů byla ohraná ještě předtím než se narodil Sean Connery.

Quantum je zkrátka o sázce na špatné koně. Scénář slavného agenta nahnal do slepé uličky - vyvrcholení linie s Vesper je k smíchu, Bondovo nitro se hýbe jen prostřednictvím patetických proslovů jiných postav a hlavní záporák je sice obstojně zahraný, ale charisma z něj vyzařuje v neměřitelných dávkách. Výměna režiséra uprostřed rozjetého děje pak působí jako poslední strkanec do vratce postavených dominových kostek. Bum a najednou se jede zase od nuly. Tenhle opakovaný start ovšem ve světle vynikajícího Casina, ke kterému se Quantum příbuzensky tulí, vyznívá jaksi ulitě.

Premiere: