Neváhej a toč hororového žánru se snaží ždímat peníze a děsit diváky. To první se díky reklamě daří, to druhé si budete půldruhé hodiny marně namlouvat.

Filmy točené na ruční kameru vzbuzují dojem neotesanosti a bezprostředního ohrožení. Paranormální aktivita je ovšem točená ze stativu a všechno důležité se v ní odehrává uprostřed ložnice, kde spí dva průměrně oškliví Američani. Nezávislák za patnáct tisíc dolarů má podle všeho spasit to, že v domě straší, a nikdo pořádně neví proč. Kamera, upřená na lože hrdinů, tu a tam zaznamená zvuk, stín nebo pohyb, což je dostatečný důvod k panice na plátně. Jenže publikum ty neustálé záběry na postel uspávají, případně nutí k úvahám na téma, proč na tohle proboha šli do kina, když to vypadá jako libovolná epizoda Vyvolených? Film doporučuje i k smrti vystrašený Spielberg. Právě marketing je zodpovědný za výsledky, které film přirovnávají k Záhadě Blair Witch. Paranormální aktivita jejího úspěchu naštěstí nedosáhne, ale už takhle jen v Americe přelezla stomilionovou hranici, což jasně dokazuje, že velkohubost při propagaci se vyplatí. Film neklame tělem úplně, pár lekaček se dostaví, ale zábavu hledejte raději ve vlastní ložnici.

Verdikt: Dobrý nápad v popelkovském balení a příliš rozplizlé stopáži. Jako televizní experiment ve střední metráži (max. 30 minut) by to sedlo na ČT jak zadek na hrnec, v kinech je to jen smutný důkaz vítězství davové psychózy nad filmovými kvalitami.