TVÁŘ TÝDNE
MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.
Premiere,
19. 02. 2010
KARTA FILMU
11´9´´01
11´09´´01, USA/Francie, 2002
Česká premiéra 11. září. 2002
synopse
Na základě originální myšlenky Alaina Briganda vznikl unikátní film 11´09´01 – pohled 11 filmařů na tragické události loňského roku v New Yorku, které zasáhly různým způsobem celý svět. Filmaři pocházející z různých koutů světa a kultur vytvořili každý svůj film o symbolické délce 11 minut, 9 vteřin a 1 záběr, za podmínek totální tvůrčí svobody a myšlenky vytvoření poselství o míru a toleranci mezi národy.
Čtenáři 
Premiere 
Hlasujte »
Režie:
Ken Loach, Sean Penn, Claude Lelouch, Alejandro Iňárritu, Danis Tanovič, Mira Nair,
Distribuce:
SPI
RECENZE PREMIERE
Myšlenka natočit povídkový film na téma teroristických útoků z loňského 11. září snadno mohla vyústit v jeden z těch projektů, v nichž filmařina klesá pod tíhou dobrých úmyslů a vzletných myšlenek. Nestalo se: 11. 09. 01 v dobrém slova smyslu předčilo očekávání. V rekordně krátkém čase se podařilo oslovit jedenáct režisérů, mezi nimiž jsou úctyhodné veličiny (Ken Loach, Claude Lelouch, Sean Penn) i hvězdy, které momentálně frčí: Danis Tanovič (Země nikoho), Alejandro In~árritu (Amores Perros: Láska je kurva) či Mira Nairová (Bouřlivá svatba). A ti natočili jedenáct jedenáctiminutových povídek, mezi nimiž snad až na jednu výjimku žádná není vysloveným propadákem. Už to samo o sobě je úspěch.
Jedno mají všechny povídky společné: jako by se jejich tvůrci chtěli odlišit od pomyslného "hlavního proudu", ani jediný příběh nezpracovává pocity bílých Američanů tváří v tvář katastrofě. Většina tvůrců zvolila žánr dramatu či dramatické anekdoty (v případě Seana Penna s brutální pointou).
Překvapením je komediální příspěvek z Burkiny Faso: příběh čtyř městských kluků pronásledujících domnělého Usámu bin Ládina jako by napsal nějaký africký Petr Šabach. Dokument se kupodivu objevuje jen jeden: jde o politicky vyhrocené vyjádření Kena Loache, týkající se úlohy USA v nešťastném osudu Chile. Mexičan Alejandro In~árritu přispěl tísnivou audiovizuální kompozicí s důrazem na záběry lidí vyskakujících z hořícího mrakodrapu. Jedinou výrazně nepovedenou povídkou je film Egypťana Youssefa Chahinea, v němž režisérovo alter ego komunikuje s duchy zabitého Američana a Palestince.
ORTEL :Koláž rozmanitých pohledů na 11. září 2001.
