TVÁŘ TÝDNE
MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.
Premiere,
19. 02. 2010
KARTA FILMU
40 let panic
The 40 Year Old Virgin, USA, 2005
Česká premiéra 13. říjen. 2005
Recenze v kostce
Směs hrubozrnné a romantické komedie vypráví o jednom citlivém muži, který žil v celibátu příliš dlouho. Příliš dlouhý je také tento dvouhodinový snímek, i přesto však nabízí velmi příjemnou zábavu se spoustou opravdu vtipných scén a skvělým Stevem Carellem v hlavní roli.
Čtenáři 
Premiere 
Hlasujte »
Režie:
Judd Apatow
Hrají:
Steve Carell, Catherine Keener, Paul Rudd, Romany Malco, Seth Rogen
Scénář:
Judd Apatow, Steve Carell
Kamera:
Jack N. Green
Hudba:
Lyle Workman
Distribuce:
Bontonfilm, 116 min., od 15 let, 16 kopií
RECENZE PREMIERE
Když se do úvodního záběru vpotácí rozespalý hlavní hrdina, vybavený neodbytnou ranní erekcí, jíž navzdory se pak se střídavými úspěchy snaží vymočit, budete si jisti tím, jaký druh filmu pro vás debutující režisér Judd Apatow přichystal. A nejspíš se budete mýlit – komedie 40 let panic totiž není ani zdaleka pouze přehlídkou hrubozrnných vtipů, stejně jako titulní panic Andy není jen figurkou hodnou divákova posměchu.
Jistě by přitom bylo snadné chechtat se člověku, který ve věku čtyřiceti let vlastní „víc videoher než asijský puberťák“ a povídá si s hračkami. Ostatně i takové reakce se Andy dočká, když se během osudové pokerové partie s kolegy z práce pokusí blufovat o sexu, čímž odhalí svou dlouho tajenou nedotčenost (ne, ženská ňadra opravdu na omak nepůsobí jako pytlíky s pískem).
Ještě více než pobavena je však trojice Andyho spolupracovníků z obchodu s elektronikou šokována − jak vůbec někdo může existovat bez věci, která jejich životy takřka řídí? V rámci přátelské výpomoci se rozhodnou Andyho osobně uvést do světa blízkých setkání sexuálního druhu, přičemž každý z nich má na lov žen svůj vlastní ‚zaručený‘ recept. Čím dál tím víc je ale zřejmé, že údajní nadsamci mají v oblasti vztahů nemálo vlastních problémů, zatímco Andy Stitzer je natolik citlivá duše, že se pro dobývání vytipovaných podnapilých slečen a podobné hrátky jednoduše nehodí.
Právě v Andyho odzbrojující nevinnosti tkví kouzlo filmu, a nikdo na tom nenese větší zásluhu než jeho představitel Steve Carell, který se vyhýbá šklebivému přehrávání a zároveň má skvělý komediální timing. Některé scény jsou díky němu vtipné i dojemné zároveň – třeba ta, v níž cudný Andy před vložením pornokazety do přehrávače zakrývá výhled své jediné rodině: plastovým panáčkům a starým fotografiím.
Obzvláště poté, co se hrdina seznámí se sympatickou Trish (Catherine Keener), se z variace na pubertální prcičkoviny přirozenou cestou vyklube tak nepokrytě romantická záležitost, že občasný návrat k nechutnostem působí až nepatřičně. Snímek nekazí jen některé méně podařené frky, ale hlavně zbytečná délka − tak jako je čtyřicet let přece jen příliš dlouhá doba pro celibát, jsou nadměrečné i dvě hodiny v případě komedie s takto jednoduchým konceptem.
Přestože ale Apatowův snímek ke konci ztrácí dech, zaslouží si trochu shovívavosti. Za to, s jakým pochopením přistupuje ke svým postavám, za Carellův herecký výkon i za úžasný nástup závěrečného hudebního čísla, u kterého se nebude usmívat jen ten nejzarytější cynik.
ORTEL: Hrubozrnná komedie, která však ukrývá překvapivě citlivé jádro.
