TVÁŘ TÝDNE
MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.
Premiere,
19. 02. 2010
KARTA FILMU
A bude hůř
... a bude hůř, ČR, 2007
Česká premiéra 3. leden. 2008
Recenze v kostce
Černobílý film je adaptací kultovního románu Jana Pelce. Zavede vás do normalizačních sedmdesátých let a představí partu hipíků a zevlů, kteří nemají práci, zato žízeň po alkoholu a sexu. Jejich malé příběhy se proplétají a vy z nich dokonale vycítíte, jaká tu vládla atmosféra. Připravte se ale na smršť vulgarit i neutěšených, depresivních scén.
Čtenáři 
Premiere 
Hlasujte »
Režie:
Petr Nikolaev
Hrají:
Karel Žídek, Filip Kaňkovský, Tereza Hofová, Radek Uhlíř
Scénář:
Petr Nikolaev, Jan Pelc
Kamera:
Marek Diviš
Distribuce:
Cinemart, 86 min., od 15 let
RECENZE PREMIERE
Sedíte v zaflusané čtyřce, ubrus je lepkavý pivem, které jste nejspíš rozlili vy sami, z popelníků rostou trsy vajglů a kouř se olizuje s puchem od záchodů. Že to zní jako pěkný páteční večer? Tak přitvrdíme: špínu nemáte kde smýt, neznáte už nic než maraton chlastu, drog, vyškemraného sexu, vaši kamarádi nejsou ani tak přátelé jako podobně postižené zjevy. A z toho všeho není úniku.
Asi takovou pachuť ve vás zanechá adaptace knihy Jana Pelce. Zanoří vás do šedi normalizace a představí vám máničky, pro něž jsou prašivé přežívání i potyčky s Veřejnou bezpečností denním chlebem.Z psychiatrie se do party vrací Olin, nasedá zpátky na alkoholový kolotoč, hledá si práci, spí s těmi, které jsou zrovna svolné, a pořádá s kumpány mejdany za městem. Nejde o nějaký ‚konstruktivní underground‘, tahle banda prostě nesnáší systém, chce si žít jinak – a jinak znamená u dna.
Petr Nikolaev natočil před deseti lety komedii Báječná léta pod psa, v jeho novince má však totalita nestvůrnější i zajímavější tvář. V bahně společnosti se tu mísí ti, jimž zbylo pár ideálů, se ztraceneckými podivíny a na hudbu od DG 307 paří i hajlující magor, co je „po ironu ironickej“. Režisér vsadil na neznámé tváře a také na černobílý materiál: film je autentický, syrový, tísnivě působí ‚osvobozující‘ rituály i letecké záběry.
K pocitu nekončící marnosti přispívá i fakt, že až do druhé půlky, kdy sledujeme pokus o emigraci, se ze skrumáže momentek jen občas vynoří silnější dějová linie; jako když Olinova parta objeví v bezdomovci hrdinu bitvy o Británii.
…a bude hůř je hnusný film, v dobrém slova smyslu – tak přesvědčivá výpověď na české scéně už dlouho nebyla. Když se zaposloucháte, pronikne vám pod kůži. A zůstane tam.
Ortel: Pravý totalitní horor s děsivě přesvědčivou atmosférou zmaru.