TVÁŘ TÝDNE
MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.
Premiere,
19. 02. 2010
KARTA FILMU
30 dní dlouhá noc
30 dní dlouhá noc, USA, 2007
Česká premiéra 1. listopad. 2007
Recenze v kostce
Adaptace známé komiksové předlohy dopadla na jedničku. Příběh obyvatel aljašského městečka, nad kterým třicet dní nevyjde slunce, zato jej navštíví upíři, se může pochlubit perfektně vygradovaným napětím i působivými krvavými scénami.
Čtenáři 
Premiere 
Hlasujte »
Režie:
David Slade
Hrají:
Josh Hartnett, Ben Foster, Melissa George, Mark Boone Junior, Danny Huston
Scénář:
Steve Niles, Stuart Beattie
Kamera:
Jo Willems
Hudba:
Brian Reitzell
Distribuce:
Blue Sky Film, 113 min., od 15 let
RECENZE PREMIERE
Že tenhle upírský horor vznikl podle komiksu, vám asi dojde okamžitě. Vizuálně nadupaný film se drží skvěle namalované předlohy podobně věrně jako nedávný epos 300: Bitva u Thermopyl, ovšem zatímco ten nás provedl jednou nekončící řežbou, tady je atmosféra postavená na pomalém tempu vyprávění. Čtete dobře, temný krvák o zapadlém městečku terorizovaném smečkou vyhladovělých upírů není nijak zběsilý, všechna ta hrůza plyne pozvolna, ale je o to děsivější. Funguje to stejně dobře jako v Cestě do zatracení nebo v Dějinách násilí – které, ač byste to možná nehádali, také vznikly podle komiksů.
Na zamrzlé Aljašce už za pár hodin zapadne slunce a znovu vyjde až za třicet dní. Pro místní je to běžná součást života. Šerif Josh Hartnett projíždí městem, část lidí jako každý rok touhle dobou odjíždí… Všechno se zdá být v pořádku, tedy až na to, že šerifa právě opustila žena – souhrou náhod však blonďatá požárnice nestihne poslední letadlo a zůstane trčet za polárním kruhem. Lidé zkrátka řeší vlastní starosti, zoufají si nad milostnými problémy, ale aniž by si toho všimli, odkudsi z temnoty se po nich právě začalo sápat netušené zlo. Nejdřív přestane fungovat telefon, ztratí se těch pár mobilů, co tu lidi mají, pak vypadne elektřina.
Do téhle chvíle je 30 dní dlouhá noc podobně mrazivá jako kultovní antarktický horor Věc. Celé městečko však brzy pozná, že láska bolí, ale pořádný kousanec ještě víc. Okamžitě totiž následují učiněná jatka v režii upírů: z ptačí perspektivy si vychutnáte působivou scénu systematického vyvražďování vyděšených ubožáků, chaoticky pobíhajících po hlavní ulici. Ze všech stran se ozývá hrůzyplný jekot, sem tam třeskne osamělý výstřel a bílý sníh se barví rudou krví. A to tahle dlouhá noc teprve začala…
Nejde tu jen o stvůry, které na šerifem vedené přeživší nečekaně vyskakují ze tmy. Byť i tyhle scény jsou tu spolehlivě děsivé a často odvážné: kdy jste naposledy viděli, jak někdo rozsekal sekerou (upírskou) holčičku? Díky tomu, že se postavy nescvrkly na pouhé oběti, nýbrž tu vystupují ‚opravdoví‘ lidé, má ovšem stylový horor i poctivou psychologickou rovinu. Nejenže se průběžně řeší šerifovo manželství, dojde i na neskutečný psychoteror, jako když pološílený otec povraždí vlastní ženu a děti, jen aby je nedostaly vampýří tesáky.
Nějaká ta žánrová klišé tu přece jen najdeme – dopředu očekávaná smrt nejméně sympatického vedlejšího hrdiny ani partnerské usmíření pod tlakem hrozivých okolností však ve výsledku nejsou nijak rušivé. Zvlášť když je závěrečná pointa tak úderná.
Ortel: Vizuálně dráždivý horor mučí tělo i duši. V kině je to ale utrpení příjemné.