TVÁŘ TÝDNE
MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.
Premiere,
19. 02. 2010
KARTA FILMU
28 dní poté
28 Days Later, Nizozemí/Velká Británie/USA, 2002
Česká premiéra 29. květen. 2003
Recenze v kostce
Ekologičtí aktivisté vniknou do laboratoře, kde je testován virus, jenž nositele promění ve stroj na zabíjení. 28 dní poté se z kómatu probouzí muž, který tady tak trošku zbyl. Po slibném prologu ovšem čekejte obyčejné béčko s naroubovanou "filozofií".
Čtenáři 
Premiere 
Hlasujte »
Režie:
Danny Boyle
Hrají:
Cillian Murphy (Jim), Naomie Harris (Selena), Megan Burns (Hannah)
Scénář:
Alex Garland
Kamera:
Anthony Dod Mantle
Hudba:
John Murphy
Distribuce:
Bontonfilm, 110 min., od 12 let, 14 kopií
RECENZE PREMIERE
Klesající úroveň titulů Dannyho Boylea začíná být alarmující, takže cesta od filmů jako Mělký hrob nebo Trainspotting až k poslednímu hororovému zážitku 28 dní poté spíš připomíná volný pád. A jestliže Boyleova adaptace vynikající knihy Alexe Garlanda Pláž měla alespoň zajímavou atmosféru, pak produktem další spolupráce obou pánů je jen divný videofilm ve stylu Noci oživlých mrtvol nebo Od soumraku do úsvitu.
Skupinka ekologických aktivistů vnikne do chráněné laboratoře provádějící pokusy na zvířatech. Na zdejších opicích je ovšem testován virus, jenž nositele promění ve stroj na zabíjení... Dvacet osm dní poté se v jedné londýnské nemocnici z kómatu probouzí mladý muž, který tady tak trošku zbyl. Budova je totiž opuštěná, ani na ulicích nikdo není a jediný pohyb obstarává vítr prohánějící odpadky. Tady však silný prolog filmu končí a postava brouzdající vylidněným Londýnem zůstane až do závěrečných titulků nejsilnějším zážitkem. Ve zbytku pak mladík najde nějaké další přeživší, kteří mu ve chvílích, kdy zrovna neodrážejí nájezdy infikovaných zombíků, vysvětlí, co se za poslední měsíc stalo, a nakonec se všichni vydají na domnělou vojenskou základnu někde u Manchesteru, kam armáda svolává zbytky Britů.
Z filmu bohužel není cítit ani náznak nadsázky, digitální kamera mu navíc přidává na syrovosti, takže výsledek působí poměrně odpudivě. Ani milovníci ryzího braku si však zřejmě nepřijdou na své, protože tvůrci do příběhu zamontovali poselství typu škodlivosti násilí v médiích či nebezpečí totalitní diktatury. Tak ať se vám z toho filozofování neuvaří mozek.
ORTEL: Už teď se bojím dalšího Boyleova filmu, protože jedna hvězdička je ještě volná.
