PREMIERE

TVÁŘ TÝDNE

MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.

Premiere,
19. 02. 2010

KARTA FILMU

10 000 př.n.l.

10,000 B.C., USA, 2008

Česká premiéra 13. březen. 2008

Recenze v kostce

O tom, že v pravěku se lehce nežilo, nás přesvědčila už školní četba. Teď konečně uvidíme útrapy lovců mamutů na vlastní oči, ovšem v bombastickém hollywoodském kabátu a v režii Rolanda Emmericha, který je podepsán pod Godzillou. Čeká nás velkofilm, kde se moc nemluví, zato hodně běhá a bojuje, a kde se na historické reálie neberou ohledy.

Čtenáři  hodnocení čtenářů:      Premiere  hodnocení Premiere:      Hlasujte  »

Režie:

Roland Emmerich

Hrají:

Cliff Curtis, Camilla Belle, Omar Sharif, Steven Strait

Scénář:

Roland Emmerich, Harald Kloser

Kamera:

Ueli Steiger

Hudba:

Harald Kloser, Thomas Wanker

Distribuce:

Warner Bros, 109 min., od 12 let

RECENZE PREMIERE

Škoda, že je výpravná podívaná 10 000 př. n. l. myšlená vážně. Hned od první scény totiž budete mít pocit, že mistr katastrofických trháků Roland Emmerich přesedlal na lehké parodie. To když hrstka dredatých lovců před sebou s řevem žene stádo několikatunových mamutů – a když pak jednoho z nich za vydatného máchání oštěpů úspešně vmanévruje do připravené sítě, která obrovitého chlupatého chobotnatce ani nezpomalí, Emmerich vás dokonce překvapí gagem, který připomene ty nejstřelenější kreslené grotesky. „Kluci, držte tu síť!“ křikne jeden obzvláště srdnatý pračlověk, aby vzápětí překvapeně uznal, že se ta síť udržet nedá: „Kluci, tak to pusťte“.
Příběh osudem vyvoleného a ve věštbách předpovězeného hrdiny ovšem k smíchu být nemá. Vypráví o muži, který se vydá přes hory a doly po stopách otrokářů, co mu odvlekli polovinu kmene včetně jeho milé holky modrooké. Po cestě nachází další vypleněné vesnice, a přeživší obyvatele sjednocuje pod svým vedením. Záhy pochopíte, že má namířeno k velkolepému finále, ve kterém svrhne jednu zlovolnou říši a všechny porobené zachrání – ještě předtím vám ale musí dokázat, že coby vyvolený má pro strach uděláno. A tak ve scéně, která zřejmě měla být obzvlášť působivá, chvíli přemýšlí, jestli má šavlozubého tygra lapeného do pasti proklát oštěpem, načež ho se soucitným výrazem osvobodí. Předtím ale ještě divoké zvíře bezelstně požádá, aby ho nesežralo, až ho pustí... Pokud skousnete podobné výstupy, už vám ani nebude vadit, že tlupa umouněných rozcuchaných pralidí nevypadá moc pravěce, spíš jako komparz naverbovaný na Czechteku.
10 000 př. n. l. svou trapností předčí i protivný proslov amerického prezidenta ze Dne nezávislosti – ale určitě nebudete mít pocit, že se není nač dívat. Otázka je, jestli má cenu dívat se zrovna na tohle.

Ortel: Tuhle šarádu s mamuty snad Emmerich ani nemůže myslet vážně.

Bartík Radim