TVÁŘ TÝDNE
MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.
Premiere,
19. 02. 2010
KARTA FILMU
25. hodina
25th hour, USA, 2003
Česká premiéra 17. duben. 2003
Recenze v kostce
Drogovému dealerovi zbývá poslední den, než nastoupí na sedm let do vězení. Chce dát sbohem své přítelkyni a dvěma nejlepším kamarádům. Velmi pomalé, atmosférické a téměř bezdějové drama se skvělými hereckými výkony.
Čtenáři 
Premiere 
Hlasujte »
Režie:
Spike Lee
Hrají:
Edward Norton (Monty), Philip Seymour Hoffman (Jakob), Barry Pepper (Frank), Rosario Dawson (Naturelle), Anna Paquin (Mary), Brian Cox (James Brogan)
Scénář:
David Benioff
Kamera:
Rodrigo Prieto
Hudba:
Terence Blanchard
Distribuce:
Falcon, 132 min., od 15 let, 14 kopií
RECENZE PREMIERE
Drogovému dealerovi Montymu Broganovi zbývá poslední den na svobodě, než na sedm let nastoupí do vězení. Jeho živitelé z ruské mafie pro něj pořádají rozlučkový večírek, ale Montymu záleží spíš na tom, aby dal sbohem své portorikánské přítelkyni Naturelle a dvěma nejlepším kamarádům, plachému středoškolskému učiteli Jakobovi a sebejistému burzovnímu makléři Frankovi. Oba zná už od dětství, a přestože se s nimi v poslední době příliš nestýkal, v osudovou chvíli si uvědomuje, že kromě otce jsou to nejbližší lidé, které na světě má.
25. hodina nemá dramatický dějový oblouk, příběh pozvolna posouvají kupředu dialogy mezi jednotlivými postavami, o jejichž vztahy tu ostatně jde především. Možná víc než o samotném Montym vypráví film o lidech kolem něj. Když Montyho přátelé mluví o jeho osudu, odhalují bezděky víc o sobě a při konfrontaci s jeho životem účtují zároveň i sami se sebou. Obviňují se, že svou nečinností mají na jeho údělu vinu, stejně jako Montyho otec, v jehož baru (koupeném za peníze z drog) Monty příznačně sní svoji "poslední večeři".
25. hodina stojí zejména na skvělých hereckých výkonech hlavních představitelů, kterým práci ulehčuje to, že scénář jejich role i na malé ploše vykreslí velmi plasticky. Každá postava má své pozadí a svůj vedlejší příběh. Jakoba přitahuje jeho nezletilá, zato sexuálně vyzývavá studentka Mary, Frankovi se zase vždycky líbila Montyho přítelkyně, ale zároveň ji podezírá, že právě ona práskla Montyho policii. Příběhem pro sebe je vlastně i strhující pětiminutová scéna, v níž Monty před zrcadlem nadává každému, na koho si vzpomene.
Určité věci vám na 25. hodině můžou vadit. Někoho otráví křečovitost, s níž režisér Spike Lee a scenárista David Benioff (debutový scénář napsal podle vlastního románu) zamontovali do děje události 11. září. Jiné naštve nejednoznačný konec, naznačující, že Montyho přece jen čeká jakýsi "happy end". Nejvíc diváků se ale asi bude ošívat nad tím, že Monty si na svůj luxusní životní styl vydělává prodejem drog, ale v podání Edwarda Nortona je to vlastně sympatický chlapík, který na ulici zachrání zbitého psa.
Monty se za svůj život nestydí, a jestliže něčeho lituje, pak jedině toho, že se nechal chytit a musí jít do vězení. Spike Lee svého hrdinu sleduje s odstupem neutrálního pozorovatele a nevynáší nad ním žádné morální soudy. Právě proto působí 25. hodina tak naléhavě realisticky a právě to z ní dělá rozbušku debat zastánců vyššího principu mravního s těmi, kdo preferují, aby film věrně reflektoval skutečnost. Vaše příslušnost do jednoho z těchto táborů nejspíš určí i váš názor na 25. hodinu.
ORTEL: Velmi pomalé, atmosférické a téměř bezdějové drama se skvělými hereckými výkony.